V souvislosti s epidemií koronaviru, kterou je nyní postižena i Česká republika, musí řada zaměstnavatelů řešit, jaká práva a jaká povinnosti v určitých situacích mají vůči svým zaměstnancům. Níže Vám přinášíme základní přehled některých situací a práv a povinností s nimi spojených:

Nařízení čerpání dovolené jako prevence nákazy?

Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, je ale možné se se zaměstnancem dohodnout na kratší době. Jestliže se tedy zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne, nebude zřejmě nařizování dovolené ze strany zaměstnavatele v rámci prevence účinné.

Práce z domova může být vhodná jako prevence, ale i pro zaměstnance, kterým byla nařízena karanténa. Na home officu se zaměstnanec a zaměstnavatel musí dohodnout. Také musí být pro konkrétní práci home office z technického hlediska realizovatelný (nelze nařídit home office prodavačce apod.). Vhodné bude uzavření konkrétní dohody o práci z domova, která konkrétně home office vymezí. Práci z domova také v současné době doporučuje vláda.

Ošetřování dítěte mladšího 10 let (pokud dítě onemocnělo, utrpělo úraz nebo pokud škola, kam dítě dochází, je uzavřena z důvodu mimořádného opatření při epidemii) je překážkou v práci. Pokud této možnosti zaměstnanec využije, má nárok na dávku nemocenského pojištění (60 % vyměřovacího základu). Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.

V případě uzavření provozu zaměstnavatel hradí 100 % průměrného výdělku zaměstnance.

Pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu 14 kalendářních. Od 15. dne trvání karantény má zaměstnanec nárok na dávky ze systému nemocenského pojištění (pokud splňuje podmínky). To samé platí pro případ pracovní neschopnosti zaměstnance, která může být způsobena onemocněním koronavirem.

Tento případ se týká zaměstnavatelů, kterým nebyl zakázán výkon činnosti, pokud se dočasně snížil odbyt výrobků či poptávka po jimi poskytovaných službách, jestliže v důsledku snížení odbytu výrobků či poptávky po službách nemohou přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby. V těchto případech může zaměstnavatel na základě dohody s odborovou organizací snížit výši náhrady mzdy pro zaměstnance, která musí ale činit minimálně 60 % průměrného výdělku.

Prostoje

Pokud zaměstnanec nemůže pracovat pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami a pokud zaměstnanec nebyl převeden na jinou práci, jde o prostoj. V případě prostoje náleží zaměstnanci náhrada ve výši 80 % průměrného výdělku. V důsledku epidemie koronaviru však nedochází k poruše na strojním zařízení či k dodávce chybných pracovních podkladů.

Máme však za to, že prostoj z důvodu šíření koronaviru by mohl nastat, pokud dojde k závadám v dodávkách surovin nebo pohonných sil, případně i z důvodu jiných provozních příčin.

Program „Antivirus‟

Stát do určité míry zaměstnavatelům pomůže s některými náhradami, které musí zaměstnavatelé platit. Dle programu ochrany zaměstnanosti „Antivirus‟ by stát měl v případě nařízené karantény zaměstnance zaměstnavateli poskytovat 80 % náhrady mzdy dotyčného zaměstnance, maximálně však 39.000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. O tyto náhrady bude nutné požádat a splnit stanovené podmínky.

Jestliže zaměstnanec nemohl konat práci pro překážky na straně zaměstnavatele z důvodu hospodářských problémů souvisejících s šířením koronaviru a může zaměstnavatel v rámci tohoto programu získat 60 % z vyplacené mzdy, maximálně však 29.000 Kč na jednoho zaměstnance měsíčně.

O příspěvek z programu Antivirus lze žádat od 6.4.2020. Nároky jsou podmíněny splněním dalších podmínek (zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě, příspěvky se musí týkat zaměstnancům s důchodovým a nemocenským pojištěním, zaměstnavatel musí vyplatit mzdu a zaplatit odvody a dodržovat zákoník práce).