Řeč je o zákonu č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších změn a doplnění (též jako “ZVTS” či jen „Zákon“).

Předmětem právní úpravy ZVTS je (slovy § 1 ZVTS) způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími, a dozor nad dodržováním ZVTS.

Tato česká právní norma je postavena na úvahovém východisku, že tzv. významnou tržní silou (kterou je tedy dle dikce zákona potřeba potírat) mohou v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů disponovat toliko odběratelé (tedy nakupující), a nikoli tak již dodavatelé (tedy prodávající). Je tedy zřejmé jednostranné zaměření předmětné právní úpravy, jejímž cílem je na poli trhu s potravinami a zemědělskými výrobky regulovat chování a jednání toliko subjektů, které jsou v profesních kruzích obecně označovány jako „obchodní řetězce“, „maloobchodníci“, „retail“, apod. 

Nicméně tím, na koho je z této širší skupiny subjektů ZVTS především zaměřen, jsou velké mezinárodní obchodní řetězce, které na českém maloobchodním trhu s potravinami a zemědělskými výrobky působí a provozují zde své rozsáhlé sítě supermarketů a hypermarketů, a které přitom z pohledu zaměstnanosti představují druhý nejvýznamnější zaměstnavatelský segment v České republice. Nelze totiž nevidět, že ZVTS v této souvislosti presumuje, že tzv. významnou tržní sílu má (právě a jen) takový odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců; nechme zde přitom pro účely tohoto článku stranou, že tato presumpce se dle ZVTS (§ 4) obdobně vztahuje i na odběratele ve spojení s jeho ovládající osobou, resp. na tzv. nákupní alianci.

Smyslem ZVTS je potom svou právní úpravou působit tak, aby v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů docházelo k „narovnání“ jinak ve prospěch významných odběratelů nevyváženého a nerovnovážného tržního prostředí, jak alespoň lze takový smysl a cíl právní úpravy ZVTS dovodit i z krátké webové prezentace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která je umístěna na jeho oficiálním webu². 

Za tímto účelem potom ZVTS v současné době vymezuje takový stupeň právní regulace a ingerence do jinak soukromoprávních vztahů dvou či více soukromoprávních subjektů, který lze v určitých ohledech považovat za poměrně unikátní. V konkrétnosti by bylo lze jmenovat řadu omezení, která jsou do smluvního vztahu mezi odběratelem (se zákonnou významnou tržní silou) a dodavatelem protekcionisticky ve prospěch dodavatele fakticky „implementována“, jako je (mezi jinými): i) zákaz smluvních ujednání o lhůtě splatnosti faktury dodavatele, která by byla delší než 30 dnů od dne doručení faktury odběrateli, dále ii) zákaz, že veškerá peněžní plnění dodavatele ve prospěch odběratele (jako jsou např. různé marketingové „poplatky“, slevy, bonusy, apod.) nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za potraviny dodané příslušnému odběrateli, iii) povinné smluvní ujednání o době garantované platnosti kupní ceny, která nesmí být delší než 3 měsíce od první dodávky zboží, iv) zákaz (zejména) získat jakoukoli platbu nebo slevu, jejíž výše, předmět a rozsah poskytovaného protiplnění nebyly písemně sjednány před dodáním zboží, atd.

Jak je tedy zřejmé, ZVTS již nyní zasahuje do oblasti smluvní volnosti obchodních subjektů, která je pro vztahy takových subjektů jinak typická, způsobem velmi výrazným.

V poslední době, přibližně od počátku 2018 se v obecné politické a profesně-obchodní rovině začaly objevovat náměty a názory volající po ještě důraznější a hlubší regulaci obchodních vztahů mezi dodavateli a odběrateli na potravinářském trhu, resp. volající po důraznější a hlubší regulaci postavení a fungování odběratelů na maloobchodním potravinářském trhu.

Konkrétně se má jednat o omezení (mezi spotřebiteli velmi oblíbených) slevových akcí, o zavedení povinné minimální marže na potraviny či o zákaz prodejů zboží pod nákupní, resp. nákladovou cenou. 

Mezi jinými lze potom jmenovat např. vyjádření tehdejšího ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka, jak toto bylo publikováno dne 28. 2. 2018 na serveru www.podikatel.cz³ či dne 10. 4. 2018 na serveru www.idnes.cz⁴. Dodejme k tomu pro ilustraci, že ministrem v demisi Milkem zmiňovaný „francouzský“ případ má spočívat v tom, že právní úprava má obchodnímu řetězci zakazovat, aby prodával potraviny za cenu, která je nižší, než cena výrobní, a kdy navíc k takové prodejní ceně má být povinně „přičtena“ minimálně desetiprocentní marže. 

Je potom nepochybné, že pokud by takovéto náměty měly být „zhmotněny“ do podoby obecně závazné právní regulace, jednalo by se téměř jistě právě o ZVTS, do kterého by byly tyto regulatorní tendence promítnuty.

Pravdou sice je, že volání ministra Milka po hlubší regulaci obchodních řetězů bylo následně mírněno, když dne 12. 4. 2018 bylo na serveru www.aktualne.cz publikováno vyjádření Ministerstva zemědělství o tom, že: „Ministerstvo zemědělství primárně není zastáncem rozsáhlé regulace v oblasti fungování potravinového řetězce a spoléhá na konstruktivní narovnání vztahů mezi zemědělci, potravináři a obchodníky."⁵ , nicméně s příchodem nového ministra zemědělství Miroslava Tomana lze pozorovat, že úvahy o další regulaci nemusí být až natolik „mimo téma dne“. 

Tomu může nasvědčovat např. článek publikovaný dne 27. 6. 2018 na serveru www.idnes.cz, v němž bylo (mimo jiné) uvedeno, že: „Je zřejmé, že Miroslav Toman v pozici ministra bude dál pokračovat ve vládní politice svých předchůdců, kteří chtěli přistřihnout křídla velkým obchodním řetězcům. Toman by se nebránil ani nastavení „spravedlivých marží“ u zboží. Tímto směrem chtěl jít už Jiří Milek.“⁶ Dodejme k tomu, že citovaný článek dále zmiňuje zájem ministra Tomana na tom, aby byla nastavena pravidla ohledně prodeje potravin v rámci akčních nabídek (tzv. promoakcí), která by např. určila to, v jakém množství by se výrobky v akcích mohly prodávat. Konečně se v citovaném článku ministr Toman vyjadřuje (mimo jiné) i k prodejním cenám potravin tak, že: „Něco se stát musí. Není možné, aby se prodávalo pod nákladovými cenami. V Německu tomu říkají zákaz prodeje se ztrátou. Vůbec nejde o to, že bychom chtěli zdražovat potraviny. Je ale potřeba, aby spotřebitel znal reálnou cenu výrobku.“

Jak se ale lze dočíst v článku publikovaném dne 2. 8. 2018 na serveru http://plus.rozhlas.cz⁷, poukazuje Svaz obchodu a cestovního ruchu slovy svého viceprezidenta Pavla Mikošky naopak na to, že: „(…) v oblasti potravinového maloobchodu panuje silná konkurence a obchodníci se slevovými akcemi snaží získat zákazníky. Navzájem také sledují své kroky a tím zabraňují růstu cenové úrovně.“ Ta by se ale podle Mikošky při zavedení regulace slev zvýšila, a to navzdory konkurenci, jak dále odkazovaný článek Mikošku cituje: „Když by se například regulovaly minimální marže, znamenalo by to zvýšení cenové hladiny. Stejně jako kdyby mohlo být v akci maximálně 15 procent zboží.“

Z předestřeného vývoje prozatím velice povšechné diskuze na politické a profesně-obchodní úrovni se tak lze domnívat, že maloobchodní trh s potravinami, resp. postavení a fungování maloobchodních řetězců na trhu s potravinami v oblasti slevových akcí, minimálních marží na potraviny či zákazu prodejů zboží pod nákupními, resp. nákladovými cenami, zřejmě nebude v nejbližší době předmětem zavedení další právní regulace ve smyslu novelizace ZVTS. Nicméně do budoucna však přijetí takové právní regulace rozhodně nelze vyloučit.

Mgr. Marek Ždímal, právník
Mgr. Jaroslav Hroza, advokát

1. Například prof. JUDr. JOSEF BEJČEK, CSc., vedoucí katedry obchodního práva PF MU v Brně, ve své recenzi ke Komentáři k Zákonu o významné tržní síle (C. H. Beck, Praha 2017, autoři Jiří Kindl a Martin Koudelka) doslova uvedl, že: “Jeho autoři zejména vyčkali až na novely původního zákona z r. 2009, jež alespoň zčásti odstranily takové nedostatky, které původní (a mimořádně nepodařený) zákon odsouvaly na samou hranu aplikovatelnosti (…); BEJČEK, Josef. Jiří Kindl, Martin Koudelka: Zákon o významné tržní síle. Komentář [online]. 23.05.2018 [cit. 2018-08-10]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/jiri-kindl-martin-koudelka-zakon-o-vyznamne-trzni-sile.-komentar
2. Od 90. let minulého století se v souvislosti se vstupem nadnárodních maloobchodních společností do České republiky stala aktuální problematika nevyváženosti dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci potravinářského sektoru. Díky své značné tržní síle si odběratelé začali v mnoha případech téměř neomezeně určovat podmínky vztahu se svými dodavateli, neboť doposud neexistovala právního úprava, která by tyto praktiky postihovala; ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽĚ. Významná tržní síla: Regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů v potravinářském sektoru [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila.html
3. KNÍŽKOVÁ, Jana. Ministr zemědělství chce zavařit řetězcům. Plánuje například omezit slevové akce [online]. 28.2.2018 [cit. 2018-08-10]. Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/clanky/ministr-zemedelstvi-chce-zavarit-retezcum-planuje-napriklad-omezit-slevove-akce/
4. HORÁČEK, Filip. Potraviny se nesmí prodávat pod cenou. Tak jako ve Francii, říká ministr [online]. 10.4.2018 [cit. 2018-08-10]. Dostupné z: https://ekonomika.idnes.cz/jiri-milek-ministr-zemedelstvi-rozhovor-marze-retezce-potraviny-1ca-/ekonomika.aspx?c=A180409_133309_ekonomika_rts
5. ČTK. Žádné omezení slev ani povinný podíl českého zboží. Ministr mírní plány na regulaci řetězců [online]. 12. 4. 2018 [cit. 2018-08-10]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/zadne-omezeni-slev-ani-minimalni-objem-ceskeho-zbozi-v-regal/r~b86d1e983e5f11e8a79a0cc47ab5f122/
6. HORÁČEK, Filip. Omezím slevové akce v řetězcích, říká nový ministr Toman [online]. 27. 6. 2018 [cit. 2018-08-10]. Dostupné z: https://ekonomika.idnes.cz/slevy-promoakce-retezce-ministr-miroslav-toman-ftb-/ekonomika.aspx?c=A180626_104824_ekonomika_fih 
7. ERHART, Michael a Veronika SEDLÁČKOVÁ. Jsme ve slevové spirále, lidé neznají skutečnou cenu potravin, tvrdí Koberna z Potravinářské komory [online]. 2. 8. 2018 [cit. 2018-08-10]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/jsme-ve-slevove-spirale-lide-neznaji-skutecnou-cenu-potravin-tvrdi-koberna-z-7579040